Závodiště

Jedeme autem. Proplétáme se uzlíkem městských komunikací. Míjíme semafor za semaforem. Najednou se zezadu ozve povědomý hlásek.

Nejmladší: “Mě to tu připadá jako závodiště.”

Já: “Jako závodiště?”

Nejmladší: “Jo, závodiště.”

Já: “Tady na silnici ti to připadá jako na závodišti?”

Nejmladší: “Jako na celým světě.”

Já: “Aha, takže na celým světě. Celý svět je závodiště?”

Nejmladší: “Jo, celý svět je závodiště.”

Já: “A kdo závodí?”

Nejmladší: “Všichni se všema. Pořád jen spolu závodí. Závodí, dokud nejsou doma.”

Tak to ani netušíš, že to byla celkem trefa do černého, broučku…


 

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *