Matka: “Co to je tady za láhev?”
Prostřední: “Ta byla tady na lavičce a já jsem ji skopl.”
Matka (nevěřícně): “Stála na lavičce a ty jsi ji skopl?”
Prostřední: “Ano, já jsem ji skopl, matko.”
Nejmladší: “Ne, neskopl, shodila ji Nejstarší.”
Prostřední: “To je pravda.”
Nejmladší: “Shodila ji vodítkem.”
Kulisa: matka pomalu, tiše, avšak viditelně bobtná, chystá se na melodramatický výstup.
Prostřední: “Ano, matko, je to tak, bratr je pravdomluvný. Nejstarší ji shodila takto dopředu a já ji následně takto odkopl dozadu.”
Matce se na čele zračí propast věkového odstupu od potomstva.
Prostřední (s pyšným širokým úsměvem): “Moc hezky jsem spolupracoval se svojí sestrou, matko! Můžeš být pyšná!”
Ano, pravda, vždycky se najde něco, co můžeme ocenit…
Úryvek z trestního práva:
Polehčující okolností může zejména být, pokud pachatel:
• spáchal trestný čin poprvé a pod vlivem okolností na něm nezávislých
• spáchal trestný čin v silném rozrušení, ze soucitu nebo z nedostatku životních zkušeností
To by mi mohlo projít, ne?
