“Maminko, proč to tam máme my kluci dvě?” ptá se mě Nejmladší a jeho pohled i ručička směřuje do jeho rozkroku.
Hm, kterou cestou se vydat? Takhle těsně před spaním. Téma “symetrie těla a párové orgány” jsem zavrhla, odtušila jsem, že to by bylo na dlouho. A já si chci co nejdříve vydobýt svých pár večerních minut BEZ (bez dotazů, bez požadavků, bez zvuků…).
“To prostě tak příroda vymyslela.”
“A proč to tak vymyslela?”
“Protože jí to tak přišlo dobrý.”
“A proč jí to tak přišlo dobrý?”
“No asi kdyby se vám to jedno rozbilo, tak abyste měli ještě jedno.”
“A kdyby se mi rozbilo i to druhý?”
“Tak to budeš mít rozbitý obě dvě.”
Sorry, kamaráde, čas vypršel. Teď je tu můj BEZový čas.
