Tak pořád ještě ne

Myslela jsem si, že už to umím. Docenit i maličkosti. Pocítit vděk. Vnímat lehké doteky krásy. Když se na mě někdo mimoděk usměje. Když uvidím kapku rosy na stéblu trávy. Když mi slunce zlehka zahřeje...

čtěte dál

O úhlu pohledu

“Broučku, nejde říct, co je správně a co je špatně, co je lepší a co horší názor.. Pohledy na jednu věc se mohou lišit a záleží na vkusu pozorovatele.” Z pohledu těch mladých oček...

čtěte dál

Klouzat po povrchu

Jak to je jednoduché, klouzat po povrchu. To je hned vše jasné. Ale jak se člověk do něčeho víc zavrtá, propadá zoufalství a panice. Zjistí, že ví úplné prd. Sjede po jednom paprsku poznání, ale...

čtěte dál

Hora

Vše směřuje k jednomu vrcholu. Všechna náboženství i ideologie míří k témuž cíli. Není to moje myšlenka, tu jsem se dočetla v knize “Na cestě do sousední dimenze” od Clemense...

čtěte dál

Ještěří mozek

Rozhodla jsem se přijít na kloub tomu, jak se z těch krásných, něžných a milých bytůstek stanou ty věčně načuřené, zamračené, hádavé a nespolupracující bytosti. Ano, mluvím...

čtěte dál