“Všechno dělám špatně!” To není můj vlastní výkřik. I když – znám ho i na vlastní kůži, teda ústa. Tentokrát se to vydralo z krku Nejstarší. Už vím, že hádat se s ní...
Kategorie - Střípkovník
aneb mýma očima především z hlav cizích
Přišel čas bezu a já se odhodlaně pustila do výroby domácí bezové šťávy. Miluju bezinkovou! Nejvíc ze všech. Je prostě boží. Nastříhali jsme s dětmi květy, vyhnali (skoro) všechny broučky...
Jela jsem do práce. Autem. Sunula jsem se slimáčím tempem v pruhu, hned vedle pruhu vyhrazeného pro autobusy, který ve srovnání s naší frontou zel prázdnotou. Pro nějaké řidiče to je nepřekonatelné...
Krasobruslařky. Hodiny a hodiny mučení se na suchu i na ledě výměnou za tři minuty… Přemýšlela jsem, co jim dává tu vůli trénovat, nevzdávat se. Možná jsou to nesplněné ambice jejich rodičů...
U jednoho kolegy jsem na jeho pracovním stole zahlédla vzkaz, který napsal sám sobě: “Břéťo, usměj se na sebe, pohlaď se a řekni si ‘Mám tě rád!’.”