Někdy děti položí otázky, u kterých se dospěláci pěkně zapotí. Já si myslela, že už mě toho moc překvapit nemůže. A vida, může.
Zabředla jsem do hovoru se dvěma devítiletými chlapečky. Z čista jasna padla směrem ke mně otázka.
Kéž by byla o sexu či o přeměně pohlaví! To bych měla tisíc přirovnání a diplomatických odpovědí!
“A proč jsou vlastně na Zemi lidi?”
Než jsem si stačila rozmyslet, jestli to mám vzít od Adama přes Darwinovu teorii ke kvantové fyzice, došlo k upřesnění dotazu: “Jako k čemu jsou užiteční?”
“K čemu jsou lidi užiteční?” polkla jsem na sucho a opotila se asi i viditelně, což ta čtyři kukadla bedlivě sledovala: “Panečku, to je vážně moc dobrá otázka. Jak vás to napadlo?”
“No třeba včely dávají med, stromy kyslík, žížala kypří půdu… K čemu je užitečný člověk?”
“No, to je zásadní otázka, co myslíte vy?”
“Nemůžeme na to přijít. Člověk si bere vodu, jídlo… ale čím je pro Zemi užitečný?”
“Ano, to je pravda, hodně si od Země bere. A co jí dává?”
“Dává jí odpadky, teď jsme si ukazovali ten ostrov celý z plastů…”
“Některý věci, co člověk dělá, nejsou hezký. No… nebudu mluvit za lidstvo, ale za jednoho člověka. Každý se může rozhodnout, jak moc bude škodit nebo jestli zkusí být něčím užitečný.”
Chlapcům ta odpověď stačila a začali se předhánět, čím se snaží neškodit.
Nebylo to jen populární třídění odpadků, ale třeba i záchrana svinutek, přenášení šneků přes silnici.
Těžká otázka s velmi chabou odpovědí, která jim dala večer usnout.
Na rozdíl ode mě…
