Ještěří mozek

Rozhodla jsem se přijít na kloub tomu, jak se z těch krásných, něžných a milých bytůstek stanou ty věčně načuřené, zamračené, hádavé a nespolupracující bytosti. Ano, mluvím o adolescentech.

Jak jsem zjistila, puberta zabere opravdu velkou část mého života. Nejdřív puberta vlastní, pak mých dětí a bude-li mi dáno, pak i mých vnoučat. Tudíž jsem zhodnotila, že není marnou investicí zjistit, jaký trik to vlastně je.

Mé samostudium přineslo ovoce. Na vině jsou smrtící hormonové koktejly v neúnosných dávkách, které se tělo najednou rozhodne pumpovat snad i do nehtů a konečků vlasů, a které si kladou za cíl z poloviny lidstva vytvořit věstonické Venuše a z druhé půlky Bivoje. Nejen to. Na vině je totiž také výpadek proudu.

Je to bláznivé, ale úžasný kousek mozku zvaný amygdala se prostě v období puberty odpojí. Zelená kontrolka ON zčervená do zlověstného OFF. Výpadek, který způsobí, že báječně duhový svět se všemi úžasnými příležitostmi, vůněmi a rytmy se přemění v totálně nudnou, šedivou a depresivní krajinu.

To se pak můžete klidně stát profesionální roztleskávačkou a váš úsměv může být reklamou na šťastný život s bělící pastou, ale puberťák, aniž by chtěl, vnímá váš výraz jako výraz pološíleného býka, běsnícího kvůli kopí zabodnutému v zadnici.

Chápu, že žít v takovém hororovém příběhu na veselosti nepřidá.

Navíc je tu ještě jeden problém. Primitivní ještěří mozek vzadu v týlu potřebuje komunikovat s čelním lalokem vepředu. Ta primitivní prehistorická věc vzadu totiž nutně potřebuje pomoc od svého racionálního guru vpředu. Takový přítel na telefonu. Ještěr se vyděsí a splaší , čelní guru ho uklidní a najde řešení.

Takže o co jde? Stačí předat zoufalému ještěrovi informaci o tom, že tenhle thriller zvaný puberta má v životním TV programu vymezený poměrně krátký vysílací čas. Čelní lalok emocionálního ještěra zkrotí. To jo.

Pokud ale má nerva. Jenže nerv… není.

Nerv si dává načas. Nerv nespěchá. Roste si klidně, milimetr po milimetru. Roste zhruba dvacet let, bere to pěkně oklikou.

Jako tak nějak vnitřně chápete, že než nerv naroste do délky 1,5 metru, tak to dá asi práci. Ale co ty vaše nervy, které už mají leccos za sebou?! Jak mají vydržet stres z těch představ, co ty vaše polotovary v tom mezidobí, než se kontrolka přepne a naváže se spojení, vymyslí za hovadiny?!


 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *