Seděli jsme u snídaně. Povídali jsme si, co se nám zdálo. Já měla za sebou neklidnou noc, tak jsem byla ráda, že sedím.
Nejmladší si stěžoval, že ho poštípal komár. Pohlédla jsem na ten mikroskopický vpich a můj otupělý mozek rozhodl, že není potřeba se tím zabývat. Jen sedět a dostat do sebe trochu kofeinu.
Jenže syn se dožadoval mastičky a speciální náplasti na bodnutí hmyzem. Jsou v lékárničce v prvním patře. Tam nejdu. Ani náhodou.
Rozhlédla jsem se po stole. Natírací tvarohový sýr. Proč ne. Hlavně že se nebudu muset zvedat.
Syn se na mne podezřívavě podíval. No a co. Podívej, je tam tvaroh, ten vytahuje horkost. Co tam ještě máme? Sůl. Ta taky dezinfikuje. Pak česnek, to je přírodní antibiotikum.
“A bazalka je taky léčivá!”, podpořil mě Prostřední. Tak vidíš.
Škoda, že ty kelímky dělají tak malé. Nejradši bych si tam zabořila hlavu.
