Syn dostal k narozeninám stavebnici, se kterou se dají provádět takové základní pokusy s elektrickými obvody. Drátky, žárovčičky, pro maminku bezva zábava. Myšleno zcela vážně. Naštěstí mě syn ještě nechává pohrát si.
Vyzkoušeli jsme spolu několik obvodů a měli radost, že nám to svítí. Úspěchy nás povzbudily, tak jsme si před spaním ještě troufli na opravdu velký kousek – sestrojení majáku.
Dali jsme se do toho, sestavili maketu majáku, zapojili všechny drátky, instalovali žárovku do věže… Zalknutí nedočkavostí jsme propojili obvod a …
“Mami! Ono se to vypíná. Vidíš? Teď to svítí a teď zase ne…”
“No jo, fakt. Hm, asi to je nějak špatně propojený… Musíme to zkontrolovat.”
“Tak co? Už dobrý?” “Ne, pořád se to přerušuje.” “Tak to teda nevím, asi to je nějaký rozbitý…”
Vešel manžel: “Co se děje?”
Dvojhlasně jsme vykřikli: “Ono nám to pořád nějak bliká!”
Manžel: “Vždyť je to maják!”
Já: “No a?”
Manžel: “No maják bliká…”
Bliky blik. Hádejte jakou barvu vlasů má můj synek? No jo, je celý po mamince!
