Můj syn se učí počítat. Už umí do sedmi. Počítá nahlas.
Já se také učím počítat. Do sta a v duchu…
Dýcháme oba dost přerývavě. Ale přece se z toho nezblázníme…
—-
Dne 11.11. jsem počítač vypnula přesně ve 22:22. Udělala jsem 33 kroků směrem ke své postýlce a odložila domácí obuv velikosti 44. Zachumlala jsem se do peřiny a přemýšlela, jestli se mi podaří usnout do 55 vteřin nebo jestli to zase bude jízda jako po Route 66. To víte, už jsem přeci jen ročník 77…