Hodně lidí pochopilo, že má-li jeden jít životem skutečně svobodně, musí ho ten druhý pustit. Musí ho nechat jít, aby se ten první mohl vrátit.
Spoustu lidí chápe, že to je jejich vlastní strach. Ne z toho, že by ten první nedokázal jít, ale z toho, že by odešel a nevrátil se.
Někteří jsou ochotni přijmout to riziko. Strkají ho do ramen, aby ho povzbudili, aby ho popostrčili. Jen jdi. Můžeš jít, když chceš.
Ale on nejde. A tak se diví, proč nejde.
Strkají ho do ramen, ale dost často mu při tom stojí na nožičkách…
