Někdy to prostě tak nějak nejde.
Jak řekla jedna moudrá paní, život je v pořádku, pokud je v poměru 80:20. Tu větší část života, roku, dne, hodiny to je relativně dobrý a tu menší část to je… prostě na prd.
Napadla mě spojitost se zlatým řezem. V umění a fotografii je pokládán za ideální proporci mezi různými délkami. Jenže tam ten poměr vychází zhruba 62:38. Tak mi připadá humánní tuto hypotézu v zájmu dobré nálady lidstva zamítnout.
No a někdy se prostě těch 20 procent musí odehrát….
