M: “Je to těžký, viď?” S: “Jo. Je to těžký.” M: “Už je to dlouhý, co?” S: “Hrozně dlouhý.” M: “Co je na tom nejtěžší?” S: “Že nemůžu vůbec nic...
Tak jsem si v tichu rána zasedla s hrnkem kávy a papírem v ruce ke stolu a užívala si poslední chvilky klidu. Musím rychle naplánovat, co udělat, protože teď tu dělají hluk jen zvířata...
Nevím, čím to je, snad počtem zadků v naší domácnosti, ale tady prostě pořád chybí toaletní papír. Bůh ví, kdo tady s ním co po nocích dělá. Nebo jestli tu máme nějakého záchodového...
Vločky, co nepřečkají pár hodin. Námraza na skle. Vrstva ledu na rybníku, kterou ještě kámen prolomí. Pád na oslizlém chodníku. Syn, který dobrovolně vymění letní šusťákovku za jarní...
Člověk snadno podlehne iluzím. A pracuje na tom už od útlého dětství, kdy je krmen představou, že na každém konci zazvoní zvonec a pohádky je sice konec, ale to nevadí, protože to znamená, že žili...