Předvánoční přespultový útržek hovoru:
P: “Jéé, Vám už ale ta karta nefunguje! To máte nějaké staré číslo. Vypadala ta karta takhle?”
J: “Tak to myslím, že takhle rozhodně nevypadala.”
P: “To nevadí, tak já Vám ji vyměním. Na jaké jméno byla?”
J: “Tak to už si vůbec nepamatuju!”
P: “A to nevadí, tak to budeme zkoušet. Říkejte mi nějaká jména, vyzkoušíme to.”
J: “Tak to je od Vás milé. Za tuhle laskavost Vám Ježíšek určitě něco pod stromeček přinese.”
P: “Nooo, tak to by mohl!”
J: “Tak já se u něj přimluvím. A co byste si přála?”
P: “Nový tělo!”
J: “Aha, a jakou konkrétní část máte na mysli?”
P: “Nohy!”
J: “Dobře, takže nohy. Obě? Nebo stačí jedna?”
P: “Jedna stačí!”
J: “A kterou stranu preferujete? Levou nebo pravou?”
P: “Levou!”
J: “Tak dobře, já se přimluvím!”
P: “Ach jo, tak ani jedno to jméno nefunguje. To teda tady nevyřeším.”
J: “To nevadí.”
P: “Tak to bude jenom půl nohy, co?”
J: “Co se dá dělat! A chcete radši od kolene nahoru nebo dolů?”
P: “Dolů!”
J: “Tak jo, díky a hezké vánoce!”
Ne všechna přání se můžou splnit, ale o všech můžeme mluvit…. :-)
