Stresová odezva je u každého jiná. Někdo se uchyluje k návykovým látkám, někdo k hysterickému smíchu. Já si vypomáhám veselými fantazijními představami.
Takhle mě teď napadlo, na jaké téma a co by asi v dnešní době psal Vrchlický:
Jaroslav Vrchlický : Za trochu slávy šel bych na svůj kraj
Za trochu slávy šel bych na svůj kraj
šel s hlavou vymytou a šel bych brzy
šel i k ledu – ale v duši věčný máj,
šel s biřici – však byl bych dosti drzý,
šel pouští – místo srdce zbylé řezy.
Za trochu slávy šel bych na svůj kraj,
jak ten, kdo spílá u dveří a hrozí.
