“Všechno dělám špatně!”
To není můj vlastní výkřik. I když – znám ho i na vlastní kůži, teda ústa. Tentokrát se to vydralo z krku Nejstarší.
Už vím, že hádat se s ní neradno. Asi bude po mamince :-) Ale jak někomu tuto tak otřepanou lež vyvrátit?
“Kakáš pusou a piješ zadkem?”
“Cože?!” Její tragický výraz se mávnutím proutku změnil v čiré zděšení nad pokleslostí vlastní matky.
“No ptám se tě, kakáš pusou?”
“Ne,” vyrazila ze sebe s nehraným odporem.
“Dáváš si boty na ruce a spoďáry na hlavu?”
“No tak to fakt ne, mami!” odměřila si mě s despektem.
“Tak vidíš, není pravda, že všechno děláš špatně. Je spoustu věcí, o kterých ani nepřemýšlíš a děláš je dobře. Právě jsem tě usvědčila ze lži. Tomuhle se říká důkaz sporem, víš?! ”
Jemně se usmála.
“Jo a ještě něco, děvenko!”
“A co, mami?” zeptala se zvědavě.
“Je navíc spoustu dalších věcí, o kterých přemýšlíš a taky je děláš dobře. Však ty víš. Zkrátka lež jako věž.”
