Položila jsem si otázku, kterak vzdělávat pubescenty, a jelikož už vím, že nic nevím, šáhla jsem po literatuře. Když jsem pátrala, co je to ten pubescent vlastně zač, vysmýčila jsem několikero poznatků:
- Pubescent je velmi vztahovačný, jeho chování je impulzivní a nepředvídatelné.
- Emoční reakce se zdají být méně přiměřené podmětům, které je vyvolávají.
- Zabývá se sám sebou ve zvýšené míře, odmítá podřízenou roli, je netolerantní a nedokáže být objektivní.
- Je svými schopnostmi natolik okouzlen, že je začne považovat za všemocné. Podléhá osobnímu klamu, že jeho myšlenky, pocity a zkušenosti jsou zcela výjimečné.
No, informací to bylo na vstřebání dost. Odskočila jsem si proto k dennímu tisku a zprávám z domova i ze světa a komentářům komentářů těchto zpráv. A ejhle!
Měla jsem opravdu intenzivní pocit, že se nám to tu nějak ve vývoji meziplanetárně zaseklo. Některé, tedy vlastně skoro všechny projevy mi totiž vůbec nesedí s ročníkem narození, podle kterého by většina už měla mít to výše popsané období dávno šťastně za sebou.
Ale dost možná jsem zpožděná já, neboť
- pubescent má pocit, že celý svět je mimo a ostatní mu nerozumějí.
